Lilly žije!

18. listopadu 2013 v 21:02 | Lilly
Ačkoliv to tady tak už dlouhou dobu nevypadá. Bylo toho poslední půlrok opravdu hodně, až mám pocit, že květen byl předevčírem. Až teď v listopadu se začalo všechno tak nějak přirozeně podzimně (nebo už spíš skoro zimně) zpomalovat a uklidňovat a ejhle, Lilly přepadla chuť blogovat!


Co jsem toho půl roku vyváděla? Vlastně víc než půl roku, jak se tak dívám. Opravdu, zhruba od května mi začaly dny utíkat jako splašené.


Začalo to poměrně náročným zkouškovým. Od půlky května jsem seděla nad učením. Do toho zasáhly povodně, škola na nábřeží ukázala svou stinnou stránku, všechno se posouvalo, a tak jsem poslední zkoušku složila někdy poslední týden v červnu. Živě si pamatuju, jak jsem si to odpoledne šla sednout s ledovým latté do parku a užívala jsem si toho, že si můžu číst normální, blbou knížku a vypnout :-) Pár dní potom jsme s mamkou odletěly na týden a půl do Anglie, kde jsme projely jih a východ a parádně jsme si to užily. Představte si deset dní příjemných lidí, krásné krajiny a městeček, dobrého jídla a pravidelného přísunu cideru. Skvělá dovolená!

A anglického čaje!

Po návratu hurá zpátky do práce. Moje restaurace se na konci června zavřela, což byla trochu čára přes rozpočet, ale vzali mě na druhou pobočku. Ovšem i tam jsem dostala na můj vkus a množství volného času málo směn, a navíc se mi tam moc nelíbilo. Začala jsem se tedy poohlížet po něčem jiném. Našla jsem si kavárnu - pekárnu a chvíli jsem chodila tam i tam. Občas to byla docela sranda. 6-14 kavárna a pak 18-22 restaurace, třeba tři dny po sobě. Asi nemusím říkat, že na cvičení jsem moc energie neměla.


V srpnu jsem měla směn v restauraci už úplně minimálně a opravdu mě to tam štvalo. Přemýšlela jsem, co dál, mluvila jsem o tom, a vyplatilo se. Kamarádi mi dohodili brigádu v restauraci jednoho 5* hotelu. Šla jsem na zkoušku, zřejmě jsem přesvědčila, a za pár dní už jsem tam pracovala. První týden ještě zase dohromady s kavárnou, takže opět srandy typu 7-13 jedna práce a pak 14-22 druhá. Do toho balení. Na konci srpna jsem s rodiči odfrčela na dva týdny do Kanady a USA. I tohle byla úžasná dovolená, ještě mnohem lepší, než jsem čekala, dokonce jsme se ani jednou nepohádali, což je u naší rodiny něco jako malý zázrak :-D

Kanada

V půlce září jsem přiletěla zpátky, dva dny jsem se vzpamatovávala z jet lagu (neúspěšně, třetí den jsem se vzbudila o půlnoci a už jsem neusnula) a pak zpátky do práce. Za dva týdny jsem měla hodiny z celého měsíce, takže skoro ani den volný. V říjnu jsem měla dokonce něco přes sto, teď v listopadu už "jen" osmdesát, které oficiálně mám mít. Na začátku října mi začaly obě školy, na žurnalistice jsem začala řešit bakalářku, a když jsem měla zázračně víc než 24 hodin volna v kuse, jela jsem na otočku domů. Prostě pořád v jednom kole.


Ale víte co? Vůbec jsem z toho nebyla ve stresu. V nové práci mě to maximálně bavilo a stále baví. Prostředí je příjemné, práce není na strhání, lidi fajn, plat nadprůměrný a ješrě mám k němu jídlo zadamo (oficiálně oběd/večeři, neoficiálně all you can eat :-D ). Stresovat jsem začala až se školou, ale z velké části zbytečně, a tak piju čajíčky, poslouchám vážnou hudbu a všemožně jinak se snažím relaxovat a být v klidu :-)


A tak vidíte, jak mi to hrozně uteklo. Ani jsem se nenadála, a za rohem jsou Vánoce! Ale já už mám většinu dárků a tak se těším :-D Teď v listopadu se to, jak jsem říkala, všechno jaksi zklidnilo. Popadla mě chuť přidat na cvičení, a tak si svou půlhodinku dávám pětkrát týdně bez ohledu na práci. Kolegyně vzala před pár dny do práce krokoměr, a spočítala, že za delší směnu od 7 do 15 jsme nachodily okolo 20 km, takže málo pohybu rozhodně nemám, ale břišní svaly mi z toho nenarostou :-) A tak, když nejsem moc unavená, cvičím i přesto, vidím výsledky, a jsem spokojená.


Taky jsem se začala zase o něco víc snažit o jakýsi clean eating. Když jsem pracovala ty šílené dvě směny denně, potřebovala jsem každý den nějaký cukr. Teď toho tolik nemám a najednou mi stačí pomeranč. Co víc, běžně na něj mám i větši chuť než na tu čokoládovou tyčinku. V práci se cpu ananasem, melounem a domácími jogurty, doma zapojuju "alternativní" suroviny. Večeřím cizrnu, obědvám polentu, do kaší používám sójové mléko. Když tedy zrovna nevařím i pro přítele...:-D Najednou jsem zjistila, že jsem už asi týden neměla žádné pečivo. Snažím se zalévat si salát pořádnou dávkou olivového oleje, přidávám ořechy. A zkrátka tak všobecně mi, řekla bych, nic nechybí :-)

Po dnešku už ani Vánoční Starbucks! :-D

A jak se máte vy?!
 


Komentáře

1 dona-gisele dona-gisele | E-mail | Web | 18. listopadu 2013 v 21:58 | Reagovat

Krásně laděný článek, při jeho čtení jsem ti úplně záviděla. Nejprve gratuluju ke škole. Ty dvě dovolené jsou snad sen každého z nás, to bych jednou také chtěla podniknout. Taková dovolená pro celou rodinu v USA a Kanadě musí vyjít sakra draho, ne? Ráda bych bych viděla nějaké fotky nebo rovnou celý článek na to téma, hrozně mě zajímá, kde jste všude byli :)
Ta práce zní z pohledu pohybu šíleně, ale pokud tě tak baví, máš dobré peníze a ještě z toho máš něco navíc :),tak je to super. A taky ráda čtu, že se máš dobře i po té "naší" zdravé stránce :D, tak to má být.

Jen tak dál, těším se na další články.
PS: krásné obrázky!

2 black-ladybird black-ladybird | 18. listopadu 2013 v 22:20 | Reagovat

Za prvé jsem moc ráda, že jsi zase začala blogovat, strašně ráda čtu tvoje příspěvky. Za druhé velmi krásný, prozitivní článek, který mě v tomto podzimním počasí úplně nakopnul a zlepšil mi náladu. Držím ti palce ať ti jde všechno tak dobře jako doposud a všechno zvládneš. :)

3 fitness-girl fitness-girl | Web | 19. listopadu 2013 v 5:16 | Reagovat

Ahoj, jsem moc ráda, že se vracíš. Už se těším na tvé další příspěvky :) Jde vidět, že si poslední měsíce byla v jednom kole, ale očividně sis to užila a to je hlavní :) To já i když mě něco baví, tak potřebuji pravidelně "day off" a prostě vypnout, jinak začnu být ve stresu :D Takže tě i obdivuji za to, kolik si toho zvládala :)

4 lilly-de-paris lilly-de-paris | Web | 19. listopadu 2013 v 7:39 | Reagovat

[2]: To mě moc a moc těší:-) Děkuju, a přeju ti to samé! :-)

5 Pauline W. Pauline W. | Web | 19. listopadu 2013 v 11:12 | Reagovat

Ty dovolené ti závidím, měla jsi se určitě báječně! :) A práce s nadprůměrným platem, prostě super :)

6 Arabela Arabela | 19. listopadu 2013 v 13:04 | Reagovat

znám to! někteří by se hroutili z toho, jak nic nestíhají a jsou večně v práci a já bych byla spokojená, že mám program a nemám čas přemýšlet nad kravinama a vytvářet si v hlavě problémy, které by mě za plného provozu ani nenapadly.. ouu trochu delší věta :D a pak když je trocha volna, tak se úplně jinak využije a vychutná. Právě si získala novou čtenářku :) a máš krásné fotky.

7 Lilly de Paris Lilly de Paris | Web | 19. listopadu 2013 v 14:13 | Reagovat

[6]: Přesně přesně, to je můj případ:-D To mě moc těší! :-) Ale fotky jsou bohužel moje jen ty dvě popsané kurzívou, zbytek z tumblru :-)

8 es es | Web | 19. listopadu 2013 v 20:40 | Reagovat

Tak to jsi to měla zajímavé. Taky jsem jeden čas měla takovýhle pracovní tempo, pak jsem ale zvolnila a mohla bych to dospávat půl roku. To tě teda budu obdivovat, když to budeš zvládat louhodobě.:)

9 terka terka | Web | 19. listopadu 2013 v 23:07 | Reagovat

Juuu, uplně ze zvyku jsem otevřela tvůj blog a už tam nebyly High hopes for march :D Těším se na další články :) v lednu budu asi i v Praze, takže určitě něco podniknem :) :)

10 Lilly de Paris Lilly de Paris | Web | 20. listopadu 2013 v 7:11 | Reagovat

[9]: Jééé on sem opravdu ještě někdo chodí ze zvyku? Já tě miluju!:-D Super, říkala jsem si, jestli někdy kolem Vánoc přijedeš:-)

11 Rezzy Rezzy | Web | 29. listopadu 2013 v 17:22 | Reagovat

Já už myslela, že na to prostě kašleš :D Konečně zpráva o tobě! To cestování zní úžasně a 5* restaurace taky :))) Pááni, gratuluji k takové práci :) Ale to se nedělá, tak dlouho nenapsat! I ty jedna :P :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama